O rozhodování o psaní

Jeden z problémů, který mám v poslední době je problém s rozhodováním... I když, pokud bych měl mluvit pravdu, tak mám problém udělat důležitá rozhodnutí skoro už hodně dlouho...¨

I to je důvod, proč tu tak dlouho nic nebylo. Nedokážu se rozhodnout o čem a jak psát. A asi se opakuji, ale nechci se do ničeho moc zamotat a nechci moc přemýšlet a nevím, jak moc se odhalit... jestli třeba tak jako Michal Viewegh ve svámí Románu pro muže, kde se mu při rozhovoru s ředitelem gymnázia honí hlavou tyto myšlenky o žačce, které ho k němu dovedla...

Zatímco s ním lhostejně diskutuješ o maržích distributorů knih a o dopadu změn DPH na knižní trh, zkoušíš si představit prsa Mádlové. Přemýšlíš, zda je, či není oholená. Tvoje obraznost ti nabídne obě varianty. Několik variant. Piš, jako by to neměl nikdy nikdo číst. Tak je jisté, že budeš mluvit pravdu. Lori Lansenová. Ano, mami, napadne tě v jednom z plánů mysli, představuju si píču té holky. Promiňte, milé dámy, ale takhle to je. Všichni, nebo přinejmenším skoro všichni si představujeme vaši kundu. Vaše kunda nás v jistých chvílích zajímá víc než cokoli jiného na světě. Vaši kundu si představují herci, zpěváci a režiséři, politici. I prezidenti – věřili byste tomu?

No, a pod vlivem takového vzoru nevím co, a jak, psát. A tak jsem si připravil nadpisy článků na témata jako jsou 

• Výběr auta
• výběr dovolené
• výběr odpovědi...

a přijde mi to jako nuda... a na odvážnější témata si netroufám...

tak uvidíme.