To o čem tu chci psát zná asi každý. Ale ne každý s tím velkým kritikem má takové zkušenosti jako já. Ne není to vychloubání a ani nechci politování, Chci psát o vnitřním kritikovi, kterého má každý z nás v sobě. V Červeném trpaslíkovi o něm mluví jako o Mindráku (originální název dílu je Confidence and Paranoia).
V tom díle se Dave Lister utká se svým Sebevědomím a svým Mindrákem, kteří se zhmotní díky neznámé vesmírné nákaze. A jisté ponaučení, které se z toho plyne, je, že přílišné Sebevědomí vás může zabít, tak přílišný Mindrák vlastně taky. A je potřeba tak nějak je mít v rovnováze. Ale, každý to máme jinak... A troufám si říci, že to máme jinak i v různém údobí života...roku...měsíce...týden...dne...
A já to mám tak, že můj kritik je u moci více než jeho opak. Schválně se snažím vyhnout slovu mindrák, protože pod ním si představuji něco jiného, více dehonestujícího. je zvláštní, že čeština asi ani nezná jednoduché a jednoznačné antonymum pro sebevědomí. A nesebevědomí je v podstatě slovo gramaticky nesprávné.
No, ale proč to všechno tady tak složitě píšu?
Nejsem schopen to správně popsat. I proto, že jsem skoro na konci svého pracovního cyklu a jsem unavený, je horko a vůbec Protože sám nejsme spokojený skoro s ničím, co udělám... Mám v sobě kritika, který dokáže shodit vše co udělám.
Nedokážu to dopsat... snad příště
Žádné komentáře:
Okomentovat