Dvojice

Jedna z fotek, které vznikly, když jsem jen tak šel Prahou. Fotograficky je ta fotka nicmoc. Ale výraz slečny nešel nevyfotit. Nevím odkud byli a co v Praze společně dělali, ale slečnu to evidentně baví.

Je horko

 Takové horko, že holky chodí skoro nahé a mě je to jedno. A to je co říct. Na hezkou holku se rád podívám a pokud je i hezky oblečená/neoblečená, tak mi to hned zpříjemní den. Musí to však mít nějakou úroveň a být to spíše decentní než vyzývavé, ale o tom třeba někdy jindy.

Je horko nejen podle počasí, ale i lidské. Lidi jsou daleko více nenaladění a negativní. Takže v práci to je fakt paráda. K tomu je horko i doma - manželka má své dny a tak je u nás trochu bouřka. Akorát zatím se ovzduší nepročistilo, jako po bouřce venku. Tak snad ty hromy blesky brzy ustoupí slunci

Přemýšlím co za další průsery popsat, ale i já jsem bez nálady a chutě do čehokoli. A to tenhle týden je zatím spíše otravný a únavný. Chtělo by to nějak dobít baterky. Ale nějak přestávají fungovat i dříve osvědčené věci.

Pro dnes stačí. Vzducholodi létají vysoko. A když střelíš, nedostřelíš...

Copak se mu asi stalo?

 Rád chodím a dívám se. Když se mi zadaří dostat se do cizího města, nejraději si sednu někam do kavárny s výhledem ven a koukám se. Sleduji frmol a přemýšlím. Někdy jen tak a někdy o těch lidech co vidím. A nejen o lidech...

To si takhle jdu po Praze a vidím na skle obrys holuba... A jdu blíž a vidím to co je na fotce... A tak si říkám, co ho tak rozptýlilo, že trefil dům. A co se s ním asi stalo?

Nemám...

 Slíbil jsem si, že zase začnu psát. Aspoň blog. A stále to je na levačku. Proč? Protože nemám...

...čas - Už jsem naznačoval, ale možná ne v tomhle blogu, je to u mě divoké s prací. I když by se někomu mohlo zdát, že mám času fůru, tak nějak nemám ani čas na koukání na televizi, na čtení, na psaní... na úklid, na tohle a na tamto... prostě nic nestíhám, nic nedávám a podle toho to vypadá. Přemýšlím, jestli mám čas aspoň na prokrastinaci. A nebo je to tím, že nemám...

...chuť, nebo náladu - no, tohle je trochu zvláštní. protože když tu chuť a náladu mám, tak není čas, nebo energie - o tom dále. Když už se ale zadaří a mám vhodnou náladu a i chuť do psaní, tak dost často nemám...

...inspiraci - dost často zásadní problém, když už se mi podaří překonat předchozí překážky, tak přijde tohle. O čem psát, jak psát, aby se to dalo číst a aby to nebylo dlouhé nebo krátké. K tomu jsem se rozhodl, že nebudu po sobě číst co píšu. To by vedlo jen k tomu, že bych to bud smazal, nebo začal  přepisovat tak, že by se to nakonec nedalo číst. Pak ovšem dost často narazím na poslední problém. Když už mám čas, chuť i inspiraci, tak nakonec nemám...

...energii - a tím nemyslím tu elektrickou. Aspoň ne primárně. Myslím tím tu vnitřní - moji. Jo. Tu co nemám skoro nikdy. I tenhle příspěvek už píšu čtvrtý den a jediné na co teď myslím, je to, jak moc se mi chce spát. 

Rychlý rozjezd...

 ...a dál nic

Je to dva týdny co jsme napsal poslední věc. Ale moje práce a rodina a další věci mě jaksi uzemnili více než jsme čekal. A je pravda, že jsem v té době byl nemocný a měl jsem dost času

Jen pro představu. Pracuji ranní/odpolední - cyklus 3 týdny. Ranní začíná 3:30. Odpolední končí o půlnoci nebo 01:45. Přechod z odpolední na ranní trvá 26h - ano, skončím řekněme ve středu v 01:45 a do práce jdu v pátek ve 3:30. Pravda z odpolední je to lepší tam jsou na přechod dny dva. A k tomu je potřeba ještě dodat, že pracuji dva víkendy ze tří... Docela jsme pak za ten víkend volna rád - ale únava jaksi stoupá

K tomu je doba zlá a člověk potřebuje každou korunu. A tak občas z volna udělám něco navíc... A únava stoupá.

Přesto jsem slíbil. že budu psát tento blog. Tak uvidíme, jestli jsem na sebe nenaložil moc. Mám nápady o čem psát, ale nemám čas a energii.

PS co dělám za práci, se dozvíte později... možná